Ježíšek přichází…
...s taškou plnou hraček vyrobených dělnicemi a dělníky, jejichž pracovní podmínky jsou více než ubohé: nízké mzdy, špatné bydlení a až 400 odpracovaných hodin měsíčně (v ČR je to přibližně 170 h). Vysněné Vánoce jsou vyplněny plasty, jednorázovými bateriemi a dalšími předměty s velkou ekologickou stopou. Takové hračky končí většinou svůj život brzy; jsou nekvalitní, rychle se rozbijí nebo musí ustoupit jiným hračkám, protože již nejsou „trendy“. A šup s nimi, včetně jejich toxických částí, do koše. Ve světě hraček není všechno vždy růžové. Naštěstí existují způsoby, jak si hrát s radostí… a bez újmy.
Ve světovém měřítku je přinuceno pracovat na 215 milionů dětí. Nejvíce dětských pracujících je v Asii (53 % z 215 mil.), následuje Afrika (30 %) a Latinská Amerika (7 %). Děti vyrábějí hračky pro Mattela (panenka Barbie) nebo pro Disneyho.
Označení shody CE se týká jen bezpečnosti
Všechny hračky prodávané na evropském trhu musí nést označení „CE“. V EU platí směrnice o zlepšení bezpečnosti hraček, stanoví prahové maximální hodnoty pro látky karcinogenní, mutagenní, toxické i pro těžké kovy. Má ale stále řadu nedostatků, např. limity pro toxické látky jsou považovány za nedostatečné. Shoda se navíc týká jen bezpečnosti, neříkají nic o kvalitě. Nejen proto kupujeme hračky z prokazatelně nezávadných materiálů s prokazatelným původem.
Hračka – dřevěná!
Pro životního prostředí jsou nejlepší hračky z přírodních materiálů, nejčastěji dřevěné. Dřevo se buď ponechá v přírodním stavu, nebo se voskuje a leští, popř. moří apod. Provedení záleží na účelu hračky i na věku dítěte. Povrch a přístupné hrany musí být takové, aby se dítě nemohlo poranit třískou.
Neošetřené dřevo nabízí intenzivní materiálovou zkušenost. Je příjemnější na omak než plasty, vsakuje přirozenou vlhkost rukou. Nevýhodou je, že hlavně u dřeva z měkkých jehličnanů vniká do pórů snadno špína. Hračky z neošetřeného dřeva nejsou proto vhodné pro kojence a batolata.
Na našem trhu už jsou k dispozici nádherné dřevěné hračky, dokonce z ekologického – FSC-dřeva. Šikovný rodič může zkusit pro děťátko vyrobit hračku sám. Pro malé děti to nemusí být nic složitého, neforemnost a jakoby neumělost není vůbec na závadu.
—Nejlepší hračka nepotřebuje žádnou energii. Čím pasivnější hračka je, tím více podporuje fantazii dítěte. Pokud už musí být na baterie, zvolte dobíjecí: je to ekologičtější varianta než jednorázové.
Hračky i hadrové
Pokud nejsme příznivci dřevěných hraček, nemusíme propadat chmurám. Existují hračky látkové, u kterých navíc nehrozí poranění dítěte. Na trhu je široký výběr i od tuzemských výrobců. Můžeme pořídit třeba vlněné filcované hračky, čímž napomáháme užitečnému chovu ovcí. Kupujeme i hračky vyrobené v chráněných dílnách, které nákupy podporujeme.
Pokud zatoužíme po dovozové hračce, sáhneme po nějaké s logem fair trade. Pro miminka se hodí kostička na hraní vyrobená z nebělené bavlny, která má uvnitř rolničku. Oblíbené plyšáky nahradíme zvířátky z biobavlny nebo z ručně háčkované příze.
Pro nejmenší děti také můžeme pořídit chrastítka a kousátka vyrobené z rozložitelného kukuřičného škrobu. Povrchem se podobají plastovým, ale splňují ekologická kritéria a jsou kompostovatelné.
—Za rok se v EU utratí 410 miliard Kč za hračky (bez počítačových her), při počtu 80 milionu dětí do 14 let to dělá v průměru 5000 Kč na dítě a rok.
Nekupujeme hračky z PVC
Problém není jen PVC samotné, ale především ftaláty, které se do PVC přidávají jako změkčovadla. Ftaláty významně zvyšují riziko onemocnění dětí astmatem a alergií. Jsou levné, proto je výrobci používají v takovém rozsahu. Jediné výrobky, kde jsou zakázána změkčovadla z ftalátů, jsou kousátka a další výrobky určené pro vkládání do úst miminek.
Bohužel se v hračkářství běžně setkáváme s výrobky jednoznačně vhodnými pro malá miminka s nápisem „Určeno pro děti od 3 let“. Proč? Protože normy pro starší jsou méně přísné.
A jaké hračky jsou z PVC? Například mnohé mačkací hračky, plastové knížky, nafukovací rukávky, bazény. Pro větší děti jsou z PVC obaly na sešity nebo penály. PVC bývá značeno číslicí 3 v trojúhelníku, popř. nápisem PVC.
PVC se vyhýbáme také kvůli potřebě chlóru pro jeho výrobu, kvůli dopadu na ozónovou vrstvu Země. I po dožití je PVC velkým problémem, při jeho spalování vznikají dioxiny.